Popis blogu

Rozhodla jsem se zažít rok života vzhůru nohama aneb hurá do Austrálie!

středa 6. ledna 2016

Šťastný nový rok!

Sice se spožděním, ale i tak vám přeji vše nejlepší do nového roku 2016!

Pouliční cedule, ketrá normálně informuje řidiče a návštěvníky o změnách v provozu a uzavřených ulicích, pár minut po půlnoci přála štastný nový rok. Přes celý advent běželo přání k Vánocům na cedulích autobusů. Přesně to na Austrálii miluju!
Silvestra jsme oslavily velkolepě, vydaly jsme se pozorovat jeden z nejslavějších ohňostrojů světa, stejně jako další miliony lidí. Celé to pro nás znamenalo, že jsme na místo musely dorazit už brzo ráno a stejně jsme čekaly dlouhou frontu, protože několik stovek lidí se rozhodlo přespat z předchozího dne a získat tak nejlepší místa.


Brány se otevíraly v 10, ale nám se dovnitř podařilo dostat až po dvanácté hodině, protože u vstupu byla prohlídnutá každá taška, žádný alkohol se nesměl dostat dovnitř, stejně jako žádné sklo a žádná otevřená lahev, ať už v ní byla voda nebo cokoliv jiného. Tohle opatření maximálně podporuju, protože se kolem alespoň neválely stovky ožralých lidí a celkově bylo na místě bezpečno.

Sice jsme ty nejlepší místa nezískaly, ale daly jsme si deku pod strom a jelikož jsme byly pořádně vybaveny na celý den, měly zásoby jídla, polštáře a dešník (což se ukázalo jako nejlepší ochrana před sluncem - už chápu ty japonce), prožily jsme krásný letní den v parku.

Nakonec nám celý den i rychle utekl, párkrát jsme se prošly a vyhlídly si perfektní místa na sledovaní půlnoční slavnosti a v 9 večer přišel první ohňostroj. Podle australanů jen takový malý, říkali mu rodinný. V praxi byl velký asi jako ten pražský.




Konečně přišla půlnoc. My jsme se procpaly na VIP místa a po celém dni na trávě s nulovým výhledem jsme na sebe byly vážně pyšné. To vám byla nádhera. Vždycky jsem 1. ledna seděla u televize kde říkali - Jako jedna z prvních oslavila nový rok australská Sydney. Já jsem jen seděla s otevřenou pusou a přála si tam jednou být. Tento rok, jsme stála jen pár desítek metrů daleko, pořád s otevřenou pusou a všechno sledovala na vlastní oči. Jeden ze splněných snů, nejde to ani slovy popsat. Mám spoustu fotek a videí, ale skutečnosti se to ale náhodou nevyrovná.









Touhle dobou jsme pravděpodobně na cestě na letiště, za chvíli letíme na druhou stranu Austrálie, půjčujeme si auto, řídíme na úplný sever a celou dobu spíme v autě. Už se moc těším!


Mějte se krásně
Ze Sydney zdraví
Niki

Žádné komentáře:

Okomentovat