Fiji #1 - Paradise Cove

Naše cesta začala 12.11. hodně brzo ráno, protože náš let byl už v 6am. To znamená vstát v 2.30, posbírat všechny kufry a děti, pořádně se spočítat - všichni jsme viděli Sám doma že, a hurá na letiště! Už po cestě nás to stálo dost nervů, protože byly zavřené dva hlavní tunely, takže jsme museli hledat alternativní cestu přes centrum. Díky bože že bylo tak brzo ráno a žádný provoz, jinak nevím.

Odbavení tak velké skupiny nějaký čas zabere a stojí to nějakou energii, ale po několika desítkách minut, co se nám povedlo odevzdat zavazadla, projít celou bezpečnostní kontrolou, nakoupit v DUTY FREE a ve zdraví dorazit v plném počtu na gate, se mi dost ulevilo.

Po tom, co cesta jako taková byla celkem ok, děti ani moc nevyváděly - ne víc než normálně, jsme všichni značně unavení dorazili na Fiji, kde nás čekal přestup na malé letadýlko, které mělo za úkol na přepravit na ostrov a tam přistát na moři. No, co si budem, organizace občas trošku vázne a Fijianci (chápej lidi z Fiji) mají vždycky na všechno svoje metody a dostatek času - říká se, že všechno je v Fiji time, ale i poslední část naší cesty jsme nakonec přežili. Nejvíc mě pobavilo, když před nástupem do malého letadla vážili nejen naše kufry, ale i nás, jestli nás to vůbec unese. Musím říct, že já jsem značně pochybovala a pro jistotu se hned ptala po záchraných vestách. Nejdřív jsem si myslela, že nepotřebuju sluchátka. Omyl. Hned po odlepení se od země nastal kravál jako blázen a já jsem se sápala po sluchátkách.

Paradise Cove Resort by láska na první pohled. Nádherné ubytování, sprcha pod širým nebem, krásná pláž, bar blízko, teplý bazén, skvostná restaurace. Celých 6 dní bylo naprosto pohádkových, i když jsme sdílely s 2 dětmi pokoj a malý mě neváhal budit každý den kolem šesté hodiny ranní.

výhled z našeho bungalovu

Nejvíce času jsem strávila v bazénu, ale i šnorchlování v oceánu bylo super, hromada dobrého jídla, výlet lodí na picknic, spousta drinků na baru a hodiny strávené v houpací síti.

moje oblíbené místo na odpočinek

Jeden večer byl jakýsi tradiční program s jejich písničkami a tancem, to jsem si moc užila. A taky jsem si nechala na hlavě udělat copánky (které mimochodem ještě pořád mám) a cítila jsem se znovu jako pětiletá.

Musím říct, že se mi tohle místo hodně špatně opuštělo a vážně si přeju, abych měla možnost se tam ještě někdy vrátit, i když je to spíš nereálné. Ale nikdy neříkej nikdy že?!

a na závěr ještě fotka z mého snapchatu
číňanka navíc učila svého přitele plavat jakýsi plavecký styl, kterému se všichni smějeme doteď

Mějte se krásně

Niki

Jsem zpět!

Ahoj všem,
včera jsem se po 16 dnech plného sluníčka, mořské vody a písku vrátila zpět do civilizace. Mám spoustu zážitku a ještě víc fotek, takže jsem se rozhodla, že celý náš výlet rozdělím na několik článku po hotelích/ ostrovech.

Takže už od zítra se můžete těšit na články plné nádherných pláží a neskutečných barev moře.

Zároveň mám pocit, že mi asi letos někdo ukradl vánoce. Zatímco v ČR se ochlazuje, občas sněží, rosvicejí se stromky, peče se cukroví a celkově všude je ta vánoční atmosféra, my jsme byli ve 30 stupních na pláži a po návratu do Sydney jsem na výzdobu na letišti koukala jako u vytržení, protože v Sydney zrovna panují teploty kolem 40-ti stupňů. No nic, letos to prostě všechno bude jinak.

Mějte se krásně a já se těším zítra s prvním článkem.

Niki

Fiji - co si beru s sebou

Tak je to tady, to na co jsem tak dlouho čekala, odlet do ráje, odlet na Fiji!
V momentě kdy čtete tenhle článek, měla už bych být na s největší pravděpodobností na místě (pokud šlo všechno podle plánu).

Dnešek byl ve znamení balení, 14 dní je poměrně dlouhá doba a já jsem si zodpovědně balila i dostatečné množství léků - kdyby náhodou - a taky jsem všechno několikrát kontrolovala, protože předpokládám, že zrovna na Fiji si jen tak zrovna něco nedokoupím.

Teď jen taková malá ukázka věcí, které se nachází v mém kufru a pak už běžím rychle spát, protože za 4 hodiny vstávám a za 5 jedeme na letiště :O

Pas a všechny ostatní dokumenty, bez nich bych daleko nedojela. Všechno mám hezky v růžovém, aby to bylo co nejhezčí :D

Desinfekce a krém na ruce a balsámy na rty, všechno pohromadě v průhledné taštičce a pouze do velikosti 100ml.

Léky všech druhů, na všechny trable něco. Jestli opravdu něco nechci, tak strávit dovolenou scháněním léků uprostřed miniostrůvků.

Moje VAPURka - skladná lahvička, kterou si můžete kdekoliv naplnit a pak zase hezky složit do kabelky.

Knížky, co jiného s sebou na pláž! Snad budou obě zábavné, šáhla jsem poměrně naslepo.

 Plavky samozřejmě! A pak taky třičko s dlouhým rukávem, protože moje pleť a sluníčko nejsou zrovna kamarádi a budu trávit dva týdny v tropech.

Litr opalovacího krému a repelenty, ty jsou prý extra potřeba.

Samožřejmě mám spoustu dalších věcí, jako hromadu oblečení, šnorchl, kosmetiku, ale to vám sem dávat nemusím.

Mějte se krásně, já se pravděpodobně ozvu až po návratu do Sydney.

Niki

I tohle je Austrálie!

Ahoj všem, jelikož už třetí den prší, přivedlo mě počasí na myšlenku napsat tenhle článek.

Nevím jak vás, ale mě vždycky ve škole učili, že Austrálie je ta země co je hrozně daleko, je tu hrozný horko a hlavně, že tu přece nikdy nepší a je tu hrozné sucho! Hahaha, ne. Protože je to samozřejmě obrovká země a nachází se v několika podnebných pásek, počasí se také podle toho liší. Nahoře na severu se střídají období deštů s období sucha, ve vnitrozemí pravděpodobně opravdu skoro neprší (je tam několik tisíc kilometrů pouště a ničeho jiného), no a pak tady máme pobřeží mírného pásu, kde si počasí dělá co chce, minimálně teda u nás v Sydney.

Zima, která tu trvá zhruba od června do srpna/ září dokáže být pěkně studená, možná i studenější něž v Evropě, tak nějak víc zaleze člověku pod kůži. Vyjímečně tu i nasněží. Půl roku zpátky byly v téhle "suché zemi" obrovské povodně, které zatopily řadu domů.

Teď v období jara je to jako na houpačče, viz tento týden. V pondělí bylo 30 stupňů a my jsme strávili většinu dne v bazénu. Od úterý v kuse prší a já už začínám mít pocit, že nikdy nepřestane, mám chuť jen zaléz do postele a spát. Teploty se pohybují kolem 18, takže taky žádná hitparáda. Jenže zítra, už má být zase 30, ale vydrží nám to jen jeden den, pak zase spadneme na 20. 

Musím říct, že mě tyhle teplotní rozdíly neskutečně ubíjí, konrétně když se jedná o skoky 10 stupňů a víc. Navíc mi to přináší silné migrény, které mi na pohodě moc nepřidají.

Počasí samozřejmě nezměníme, můžeme jen držet pusu a krok a doufat v lepší zítřky. 

Mějte se krásně

Niki