dnes, se podíváme zpátky do minulosti na to, jak jsem
Ale teď vážně. Zatím co já si užívám (doufejme) uprostřed australské pouště, vy máte tu možnost si přečíst něco málo o mých zážitcích z minulého měsíce.
Zaprvé, konečně jsem tu potkala českou aupair! Naplánovaly jsme společnou večeři a mohlo se vyrazit! Jela jsem k ní domu, cesta která normálně trvá asi 25 minut mi zabrala skoro hodinu, protože provoz v Sydney (a všech okrajových částech) je prostě na palici.
Bylo hrozně zvlášní mluvit spolu česky. Je to víceméně první češka se kterou mám možnost si povídat a musím říct, že mi to vůbec nejde přes pusu. Hned jak jsem vylezla z auta, tak jsem na ní vyjela s Hi! místo našeho Ahoj! A celkově mluvím jako tatar...
Daly jsme si skvělou thajskou véču a nakonec jsme zvládly ještě zmrzlinu, která je nějaká extra zdravá nebo co, ale mě to teda moc nezajímalo, co si budem. Jakmile jde o zmrzlinu, tak se neznám!
Druhý den jsme si vyšláply cestu do kopce krásnému majáku s ještě krásnějším výhledem a bylo nám krásně. Bezvadný Nikol, kolikrát můžeš narvat slovo krásně do jedné věty?
Další víkend jsme vyrazily s Emeline, která pracuje v rodině kde byla původně Nora, na slavnou Bondi beach, se zastávkou na brunch v Nutella baru. Bar je teď nově otevřený a hned jak jsem vešla dobnitř, šla mi za všech těch pochoutek z nutelly hlava kolem. Nejradši bych ochutnala uplně všechno. Nakonec jsem se rozhodla pro nějaké jejich typické vafle a přišla mi tak ohromná porce, že jsem si to ještě nechávala zabalit a dojídala jsem to odpoledne.
A i přes to že nutellu miluju, teď jí nechci alespoň několik týdnů ani vidět!
Víc už se toho v dubnu nedělo, ale květen začal velkolepě - nebo v to aspoň doufám. V sobotu se vracím, tak snad zvládnu v neděli splácat článek. Děti jsou s tatínkem na Fiji a nikdy bych nevěřila, že v tomhle baráku může být takové ticho!
Mějte se krásně, pusu ze Sydney
Nikča
Žádné komentáře:
Okomentovat