Až tady 16 tisíc kilometrů od všeho a od všech, se to ve mě nějak zlomilo.
Nechci tím nazanačit, že chodím jako nějaká špindíra a že o sebe vůbec nedbám, spíš mi na některých věcech už tolik nezáleží.
Make-up tu prakticky nenosím a když už, tak se musí jednat o nějakou speciální příležitost, jako třeba dneska, kdy se jdeme s holkama bavit do centra Sydney. Ale abych se zabývala makeupem, když vím, že mě čeká den s dětma na hřišti? No ani mě nehne, vždycky to odbydu řasenkou a jsem za 2 minuty vyřízená. Taky jsem strávila poslední týden především na sluníčku a můj obličej začíná chytat hezkou barvu a navíc mi vyskákalo spousta pih, tak je mi líto to skrývat.
Včera jsem to dotáhla na uplný vrchol, kdy jsem se rozhodla, že si po večerní lekci ve fitku dám sprchu tam a pak si na sebe vezmu rovnou pyžamo, ve kterém pojedu domu a vlítnu rovnou do postele. A taky jsem udělala. No a světe div se, nikdo se po mě nijak divně nekoukal. Kdo ví, kdy si tam i začnu čistit zuby, haha.
Kraťasy od pyžama? A co? |
Největší zlom nastal v mé starosti o vlasy. Samozřejmě, pořád svoje vlasy miluju a jejich péči věnuju dost času, ale už si je rozhodně každý den nežehlím, jako jsem to měla v Praze ve zvyku. Většinou je svážu do culíku nebo francouzského copu a jde se. Co si budeme povídat, když vím, že budu celý den u bazénu nebo oceánu, vážně to nemá sebemenší smysl. Dnes jsem dokonce měla vlasy nevyžehlené a rozpuštěné! Vím, pro někoho malichernost, ale pro mě to byla ještě pár týdnů/dnů zpět absolutně neexistující věc!
Nezáleží na tom, co si o nás myslí ostatní. Sami jsme si často mnohem většími soudci a vidíme na sobě spoustu nedokonalo
stí, nad kterými se ostatní vůbec nepozastaví, viz. moje nevyžehlené vlasy. Důležité je mít se rád, brát se takový jací jsme a cítit se dobře ve vlatním tělem.
Mějte se krásně
Niki
Žádné komentáře:
Okomentovat