Fiji #1 - Paradise Cove

Naše cesta začala 12.11. hodně brzo ráno, protože náš let byl už v 6am. To znamená vstát v 2.30, posbírat všechny kufry a děti, pořádně se spočítat - všichni jsme viděli Sám doma že, a hurá na letiště! Už po cestě nás to stálo dost nervů, protože byly zavřené dva hlavní tunely, takže jsme museli hledat alternativní cestu přes centrum. Díky bože že bylo tak brzo ráno a žádný provoz, jinak nevím.

Odbavení tak velké skupiny nějaký čas zabere a stojí to nějakou energii, ale po několika desítkách minut, co se nám povedlo odevzdat zavazadla, projít celou bezpečnostní kontrolou, nakoupit v DUTY FREE a ve zdraví dorazit v plném počtu na gate, se mi dost ulevilo.

Po tom, co cesta jako taková byla celkem ok, děti ani moc nevyváděly - ne víc než normálně, jsme všichni značně unavení dorazili na Fiji, kde nás čekal přestup na malé letadýlko, které mělo za úkol na přepravit na ostrov a tam přistát na moři. No, co si budem, organizace občas trošku vázne a Fijianci (chápej lidi z Fiji) mají vždycky na všechno svoje metody a dostatek času - říká se, že všechno je v Fiji time, ale i poslední část naší cesty jsme nakonec přežili. Nejvíc mě pobavilo, když před nástupem do malého letadla vážili nejen naše kufry, ale i nás, jestli nás to vůbec unese. Musím říct, že já jsem značně pochybovala a pro jistotu se hned ptala po záchraných vestách. Nejdřív jsem si myslela, že nepotřebuju sluchátka. Omyl. Hned po odlepení se od země nastal kravál jako blázen a já jsem se sápala po sluchátkách.

Paradise Cove Resort by láska na první pohled. Nádherné ubytování, sprcha pod širým nebem, krásná pláž, bar blízko, teplý bazén, skvostná restaurace. Celých 6 dní bylo naprosto pohádkových, i když jsme sdílely s 2 dětmi pokoj a malý mě neváhal budit každý den kolem šesté hodiny ranní.

výhled z našeho bungalovu

Nejvíce času jsem strávila v bazénu, ale i šnorchlování v oceánu bylo super, hromada dobrého jídla, výlet lodí na picknic, spousta drinků na baru a hodiny strávené v houpací síti.

moje oblíbené místo na odpočinek

Jeden večer byl jakýsi tradiční program s jejich písničkami a tancem, to jsem si moc užila. A taky jsem si nechala na hlavě udělat copánky (které mimochodem ještě pořád mám) a cítila jsem se znovu jako pětiletá.

Musím říct, že se mi tohle místo hodně špatně opuštělo a vážně si přeju, abych měla možnost se tam ještě někdy vrátit, i když je to spíš nereálné. Ale nikdy neříkej nikdy že?!

a na závěr ještě fotka z mého snapchatu
číňanka navíc učila svého přitele plavat jakýsi plavecký styl, kterému se všichni smějeme doteď

Mějte se krásně

Niki