122 dní. 122 vyčerpávajících a zároveň nádherných dní, kdy občas mám chuť se vším praštit a den na to bych tu nejradši zůstala mnohem déle než je možné.
Občas přemýšlím, proč jsem zrovna já měla takové štěstí, že jsem našla tuhle rodinu, rodinu na druhé straně světa, se kterou jsme si neskutečně podobní, až mě to občas děsí. Miluju je za spoustu věcí a za jiné bych je nejradši zabila. Ale tak je to asi všude.
Vím, že mám před sebou ještě spoustu dobrozdružství a taky vím, že odjet na rok do zahraničí bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Udělala jsem hrozně dobře, že jsem skoro jako jediná z ročníku nepokračovala ve studiích, ale vydala jsem se poznávat svět. To je rozhodnutí, kterého nebudu nikdy litovat. Aspoň budu mít jednou co vyprávět dětem a vnoučatům.
Z Austrálie zdraví
Niki
Žádné komentáře:
Okomentovat