Popis blogu

Rozhodla jsem se zažít rok života vzhůru nohama aneb hurá do Austrálie!

středa 2. prosince 2015

Fiji #3 - Manta Ray

Manta Ray ostrov byl naší další zastávkou a čím více jsme se pousovaly k severu (k rovníku), tím bylo větší horko.




Ubytovány jsme byly v malinkém domečku do kterého se vešla prakticky jen postel a s našima obříma kuframa se tam už nedalo moc hnout, ale tak co. Jen mě teda děsily společné záchody (sprchy bych ještě přežila), které nebyly splachovací, jen jakási dlouhá trubka vedoucí do nekonečna. No hnus velebnosti.






Pláž byla nádherná, strávila jsem hodiny šnorchlováním mezi rybičkama a připadala jsem si neskutečně volně. Užívala jsem si potápění a rozhánění rybek a následné vyfukování vody šnorchlu. No jako malá.





Konečně jsem si po třech dnes v Bounty zase pochutnala na jídle. Vařili moc dobře a měli jsme na výběž z několika možností, takže si každý přišel na své. Restaurace byla na úplném vrcholu a my jsme si vždy musely vyšlápnout několik desítech schodů - kdo sleduje můj instagram tak už to ví, kdo ne, může začít :D (ninibastlova), takže jsme každé jídlo měly i s fyzickou aktivitou.




Poznala jsem pár z Brazílie, který dal výpoveď v práci a vyrazil na rok a půl dlouho cestu kolem světa. Už jsou rok a čtvrt na cestě a navštívili všechny kontinentu kromě antarktidy. To je panečku inspirace!



Jeden z večerů byl zase tradičně taneční, kdy nás Fijianci vzali mezi sebe a učili nás své tradiční tance. Mají tanec a píseň na vyjádření každé nálady a události (loučení, vítání, ale také na ulovení dostatečného množství ryb).




Druhý večer jsme měly Sunset Tube. Loď nás odvezla na moře, my jsme naskákali do nafukovacích kruhů, nechali se houpat na vlnách a pozorovali západ slunce. Na jednu stranu to bylo hezký, ale na tu druhou foukal studený vítr a na můj vkus jsme tam byli moc brzo (strávili jsme přes hodinu ve vodě) a pořádně jsme promrzli - jo, i to se děje na Fiji. Po cestě zpět byly hrozné vlny. Museli jsme si různě přesednout abychom vyrovnali zatížení lodi a nepřevrátili se a navíc jsme se museli otočit obličejem dozadu, protože na nás stříkalo nepředstavitelné množství vody! Chvílema jsem přestávala věřit, že to vůbec přežijeme.
(fotky přidám až je dostanu z GoPro kamery)

A dále budeme pokračovat na Barefoot manta!

Mějte se krásně
Niki

Žádné komentáře:

Okomentovat