Pro mě to nebyla první návštěva, už jsem tuhle nádheru viděla loni a musím říct, že to byl nádherný pocit, být po roce zpět na tak nádherném místě a opět mi to vyrazilo dech.
V lese (místní bush) se nachází několika desítek kilometrů stezek, ze kterých si každý může vybrat, na kolik kilometrů se zrovna cítí a jak hodně se chce projí. My, jakožto skupina s dvěma ďábli, jsme zvolili tu nejkratší, na které pořád vidíte spoustu zajímavých věcí.
Sjeli jsme dolů nejstrmějším vlakem světa, nahoru se vyvezli lanovkou a na závěr jsme se projeli nad modrými horami lanovkou s prosklenou podlahou. I když spousta lidí bylo z podlahy vedle, se mnou to ani nehnulo. Za prvé jsem teda věděla do čeho jdu a za druhé mě tyhle věci vůbec nerozhází a nedělá se mi z toho špatně. Ale rozumím tomu, že někteří by na to ani nestoupli, viď mami :D.
V lese (místní bush) se nachází několika desítek kilometrů stezek, ze kterých si každý může vybrat, na kolik kilometrů se zrovna cítí a jak hodně se chce projí. My, jakožto skupina s dvěma ďábli, jsme zvolili tu nejkratší, na které pořád vidíte spoustu zajímavých věcí.
Celý den jsme zakončili pořádným obědem s dechberoucím výhledem a já doufám, že se na tohle překrásné místo ještě někdy vrátím.
Dnes se jdu potápět se žraloky, tak mi držte palce, ať to přežiju. Pokud se vrátím celá, určitě budou fotky a článek.
Mějte se krásně
Niki
Žádné komentáře:
Okomentovat